Metanol a Etanol
Metanol CH3OH a etanol CH3CH2OH jsou chemicky velmi podobné sloučeniny. Vliv metanolu na lidský organismus je podobný jako u etanolu a spočívá především v jeho působení na centrální nervovou soustavu. Velmi jedovatý je až formaldehyd HCHO, které z něj vzniká především v játrech působením enzymu alkoholdehydrogenázy. Z něj působením enzymu aldehyddehydrogenázy vzniká rovněž velmi jedovatá kyselina mravenčí HCOOH. Dosud není objasněn způsob, jakým nejspíš působením kyseliny mravenčí dojde k porušení sítnice, což může vést až k trvalé úplné slepotě. Analogické produkty vznikající pomocí stejných enzymů z etanolu, acetaldehyd CH3CHO a kyselina octová CH3COOH, jedovaté nejsou. Zředěná kyselina octová je běžný kuchyňský ocet. Etanol proto slouží jako nejlepší protijed při otravě metanolem. Alkoholdehydrogenáza se lépe váže na molekulu etanolu, takže při jeho nadbytku se metanol dříve vyloučí dechem a močí, než dojde k jeho přeměně na metabolity.
Čistý metanol a etanol při vzájemném porovnání rozliší i vnímavý laik. Zatímco čistý etanol se pít nedá, čistý metanol připomíná vodku. Ve vodou zředěné a ochucené směsi je bez pomoci přístrojů neodliší ani školený chemik. Podle barvy plamene se rozpoznat nedají. Navíc zapálit 40% směs alkoholu a vody, což je běžné složení lihovin, není snadné.
Při alkoholovém kvašení metanol nevzniká, pouze při některých doprovodných reakcích. Pravidelně doprovází kvašení ovoce s vyšším podílem pektinových látek nebo celulózy, např. jablka, hrušky nebo jakékoli ovocné pecky. Vznikne ho nanejvýš několik setin hlavního produktu, etanolu, což je neškodné množství. Neexistuje způsob, jak by se špatně provedeným kvašením či následným pálením do alkoholických nápojů dostalo významné množství metanolu. Povolená hranice je 12 g na litr.